Konverzační klub v angličtině s rodilým mluvčím
v Poděbradech, v Praze (v případě dostatečného počtu zájemců)
na témata volně spojená s principy Bahá’í Učení například:
- angličtina jako světový univerzální jazyk - vzdělání v technologické době - péče o starší lidi - jakou společnost chceme? - je potřeba nějaké morální výchovy? - rovnost ve společnosti - moderní otroctví
apod.
Hodiny probíhají od18.00 do 19.00 hodin v malých skupinách ve středu každý lichý týden a v pátek každý sudý týden. Pro další informace a pozvání zkontaktujte: D. Brooker: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. tel: 722 688 104, 325 513 383
Reportáž z Evinského vězení - 7 nespravedlivě uvězněných Bahá’í představitelů v Íránu
Je neděle, nádherný slunečný den. Většina lidí jej tráví venku. Na obloze není jediný mráček. Teploměr ukazuje příjemných 26 °C. Fouká osvěžující letní vánek, listí šumí, tráva a vše kolem nádherně voní. Ne každý ovšem má to štěstí volně se procházet na čerstvém vzduchu. Procházím se rozkvetlou zahradou a myslím na ty dvě ženy, které byly odsouzeny na dvacet let do vězení. Jejich jediným zločinem bylo to, že jsou Bahá´í a nechtěly se svojí víry vzdát.
Co tam asi celý den dělají? Jak tráví ten nekonečně dlouhý čas na ploše 5 krát 4 metry? Mohou jít někdy ven? Mohou se každý den umýt? Mohou se vidět se svými blízkými?
Jak to asi snášejí. Nejsou zoufalé? Smutné a nemocné? Nebo jsou opravdu šťastné, že mohou sloužit Bohu? A je to vůbec v takových podmínkách možné?
Americká novinářka Roxana Saberi, která byla z politických důvodů rovněž odsouzena k několika letům vězení v nechvalně proslulém Evinském vězení v Íránu, nám přináší svědectví ze setkání
s těmito dvěma Bahá´í ženami Mahvash Sabet a Faribou Kamalabadi odsouzenými na dvacet let do vězení. Píše o tom, jak na ni obě ženy zapůsobily a jakou jí byly inspirací nejen v každodenním životě za mřížemi.
Číst dál: Reportáž z Evinského vězení - 7 nespravedlivě uvězněných Bahá’í představitelů v Íránu
Bahá’í v Praze říjen/2013
Vyšlo nové číslo kalendáře Bahá’í v Praze.
uvnitř naleznete: Setkání se Shoghi Effendim 2. část
Vražda uznávaného odborníka na čištění vody pana Rezváního byla nábožensky motivována
27. srpna 2013
Z dostupných informací je zřejmé, že za vraždou pana Rezváního v Íránu stál náboženský motiv.
Je zjevné, že pan Rezvání byl střelen do týla hlavy a že jeho tělo našli v jeho autě poblíž vlakového nádraží na okraji Bandar Abbasu, což je město, ve kterém bydlel se svou rodinou. Doposud získané informace poukazují na to, že je možné, že ho útočníci donutili na toto místo odjet autem. Když se nevracel domů, začali ho hledat, a při tom objevili jeho tělo.
Pan Rezvání byl znám jako Bahá’í věřící a lidé z Bandar Abbasu ho pro jeho poctivost a vstřícnost milovali a chovali v úctě. Jako mladý muž byl vyloučen z inženýrského studia na vysoké škole kvůli tomu, že byl Bahá’í věřící. I přes to se stal uznávaným odborníkem na čištění vody a jeho práce ho rovněž zavedla do jiných měst. Poslední dobou byl vzhledem k tlaku a výhrůžkám agentů Ministerstva informací propuštěn z práce a musel se uchýlit k tomu, aby prodával zařízení na čištění vody. Tito agenti na něho také vyvíjeli nátlak, aby odešel z města. A v ještě nedávnější době začal od neznámých lidí dostávat výhrůžné telefonáty. Je třeba také poznamenat, že při několika příležitostech se v uplynulých letech snažili vedoucí představitelé místního duchovenstva svými štvavými kázáními podněcovat obyvatelstvo proti Bahá’í věřícím z výše uvedeného města.
Zdroj zprávy – Bahá’í World News Service: http://news.bahai.org/story/966
Bahá’í v Praze Červenec-Srpen/2013
Vyšlo nové číslo kalendáře Bahá’í v Praze.
uvnitř naleznete: Setkání se Shoghi Effendim
Hledá se výrobce 12.000 pozlacených střešních tašek na Bábovu Svatyni
www.praha.bahai.cz
Roku 1948 dostal pan Ugo Giachery, Bahá´í italského původu, od Shoghi Effendiho zajímavý úkol – najít výrobce a dodavatele zlatých střešních tašek, kterými bude obložena kopule Bábovy Svatyně na hoře Karmel.
Pan Giachery měl již za sebou usilovné, avšak neúspěšné hledání v zemích severní Evropy, když se rozhodl pokračovat v hledání právě v Holandsku, zemi světoznámé výrobou keramických dlaždic.
V malé továrně ve Westravenu nedaleko Ultrechtu narazil obrazně i doslova na „zlato“. Továrna na výrobu střešních tašek a dlaždic byla založena roku 1844 dvěma bratry Ravesteynovými.
Továrna byla výjimečná tím, že v ní pracoval člověk, který experimentoval se zlatými glazurami, a její manažer neustále vyhledával nové výzvy a příležitosti, jak proniknout na nové trhy.
Pracovat se zlatem je vždy nesmírně finančně riskantní, pokud se dopustíte chyb, můžete velmi rychle zkrachovat. I továrny, které by bývaly měly potřebné „know-how“ se proto bály do projektu pustit. – Toto však naštěstí nebyl případ továrny ve Westravenu.
Manažer továrny, pan Robert de Brauw byl profesí chemický inženýr a usiloval o to, aby jeho továrna prosperovala. Panu Giacherimu řekl, že ještě nikdy nevyráběli zaoblené střešní tašky na kopuli – pouze rovné pozlacené ke svislému použití – ale že se o to pokusí.
Následovalo několik měsíců experimentování. Smlouva byla podepsána v Ultrechtu v září roku 1952.
Jedním z hlavních důvodů, proč se pan de Brauw do projektu pustil bylo to, že jeden z jeho zaměstnanců, pan Karel Bazuine, experimentoval s pozlacenými povrchy a zkoumal možnosti jejich využití ve venkovních prostorech.
Chemické vzdělání pana de Brauw se projevilo jako obrovská výhoda, neboť 3 ze 4 problémů byly chemického rázu (složení dlaždic, zlatá povrchová vrstva a glazurování), a ten čtvrtý se týkal fyzikálních vlastností materiálu, s čímž si pan de Brauw rovněž dokázal poradit.
Číst dál: Hledá se výrobce 12.000 pozlacených střešních tašek na Bábovu Svatyni
Blíží se Mezinárodní Bahá’í konvent
O letošním Ridvánu se bude konat Mezinárodní Bahá´í konvent, na kterém bude znovu zvolen Světový dům spravedlnosti.
Fotografie delegátů minulého (10.) Mezinárodního Bahá´í konventu, který se konal o Ridvánu roku 2008, tehdy do Haify přicestovalo na 1000 delegátů ze 153 zemí světa, aby zvolilo členy Světového domu spravedlnosti.
Bahá’í v Praze Duben/2013
Vyšlo nové číslo kalendáře Bahá’í v Praze.
uvnitř naleznete: Střešní tašky na Bábovu Svatyni
Naw-Rúz 170, Mezinárodní Bahá’í konvent
www.praha.bahai.cz
Čtyři druhy lásky
ČTYŘI DRUHY LÁSKY
Cadogan Gardens 97, Londýn
Neděle, 4. ledna 1913
Jakou že to silou je láska! Je to ta nejúžasnější, ta největší ze všech živoucích sil.
Láska dává život mrtvému. Láska zapaluje plamen v srdci, jež je chladné. Láska dává naději zoufalcům a přináší radost srdcím truchlících.
www.praha.bahai.cz
Abdu’l-Bahá na palubě lodi Celtic těsně před vyplutím do Evropy (New York 5. prosince 1912)
Po 239 dnech v Americe se Mistr vydává na svou druhou cestu do Evropy. Londýn,
Paříž, Stuttgart, Budapešť, Vídeň…
www.praha.bahai.cz
Historie Bahá’í Víry v ČR
Je pozoruhodné, že vůbec první zmínkou o Bahá’í (nebo lépe řečeno Bábí) Víře byla zpráva z roku 1845 v německy psaných a v čechách distribuovaných novinách Der Samler, které jsou součástí sbírek Národního muzea v Praze.
Z pera předního obrozence Karla Havlíčka Borovského pochází článek o nové víře, která se objevila v Persii, zmiňující pronásledování jejího vůdce, publikovaná v roce 1849 v Národních Nowinách. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavostí o životě Miloše Wurma, který se o zpřístupnění podrobnějších informací, navíc už v českém jazyce, jako první významně zasloužil v prvních letech 20. století, o životě českého Bahá’í společenství v meziválečném období i návštěvách nepřekonatelné Marthy Root. Mohli jsme si prohlédnout i záznamy o její audienci u prezidenta T. G. Masaryka z archivu Ministerstva zahraničních věcí a výtisky informačních brožur o Bahá’í Víře vydané s její pomocí.
Je poněkud paradoxní, že Bahá’í přátelé v Praze se mohli nerušeně scházet a pořádat
přednášky až do roku 1957 a tvrdá pěst totalitní moci na něj dopadla až poté, co jeho členové chtěli náboženskou společnost oficiálně a poctivě zaregistrovat.
Následkem zásahu StB byl zabaven celý dosavadní archív společenství, z kterého se do současnosti zachovaly pouhé zlomky a obvinění většiny členů z protistátní činnosti. Absurditu vykonstruovaného obvinění jsme měli možnost posoudit přímo z kopie archivního dokumentu. Jak známo, poté se nad českým Bahá’í Historie Bahá’í Víry v České republice společenstvím až do devadesátých let zavřela voda. Z tohoto období vystupují jména dvou věřících, kteří zásah státní moci zaplatili několikaletým nuceným pobytem v psychiatrické léčebně a vězením -- Juliany Bendové a Vuka Echtnera.
více o historii Bahá’í víry v českých zemích ve videu - období 1852-1989 (27min) MP4
Český dokumentární film uvedený ke 100 výročí Odchodu milovaného Mistra, syna Zakladatele Bahá’í víry. (1844-1921)
ʻAbdu’l-Bahá a České země
Tento dokument, vyrobený v České republice, zkoumá dopad Bahá’í učení a návštěv Mistra v Evropě na společnost v Českých zemích a na Slovensku v prvních desetiletích 20. století. S využitím archivních materiálů dokládá, že povědomí o nové víře pocházející z Persie existovalo v Čechách již od roku 1845. Sociální nauky víry, jak je hlásal ‘Abdu’l-Bahá při svých návštěvách evropských měst, mělo hluboký vliv na komunitu českých a slovenských intelektuálů, mírových a lidskoprávních aktivistů, kteří později přispěli k položení základů Bahá´í společenství v Československu ve 20. letech 20. století.
#bahai #film #prague www.praha.bahai.cz
Výklad některých mystických významů ukrytých v Největším Jménu
Se symbolem Největšího Jména se můžeme nejčastěji setkat ve dvou základních grafických podobách. První z nich vytvořil sám Abdu´l-Bahá a zdobí většinu Bahá’í přívěsků či prstenů. Další častá kaligrafická podoba Největšího Jména pochází od Miškína Qalama (invokace Já Bahá´u´l-Abhá, viz dále).
Největší jméno ve ztvárnění Abdu´l-Baháa tvoří dvě písmena: arabské písmeno
B a H. Tři písmena B se nacházejí v horizontální poloze nad sebou, přičemž svrchní a spodní písmeno B na obou koncích zdobí čtyři písmena H (vypadají jako lístečky). Čtvrté písmeno B vertikálně protíná tři horizontální roviny tvořené již zmíněnými třemi písmeny B. Obě strany symbolu zdobí dvě pěticípé hvězdy.
Pro pochopení alespoň některých z nekonečných tajemství ukrytých v symbolu Bahá´u´lláhova jména se musíme zmínit o numerologii a tzv. systému abdžad. „Již od časů starých féničanů abeceda nesloužila jen jako písmo, ale každé písmeno zastupovalo i určitou číselnou hodnotu. Písmen se tedy používalo i jako číslic.
V semitských jazycích se tento systém uchoval a byl v duchovní literatuře běžný až do dob Bahá´u´lláha.“ (Bahá’í zpravodaj, str. 9)
Numerická hodnota Největšího Jména je rovna číslici 9. Je to součet hodnot tří arabských písmen, které Největší Jméno tvoří (v semitských jazycích se graficky nezaznamenávají krátké samohlásky, v našem případě krátké A). Jedná se o písmena: B, H a ALÍF (dlouhé Á), jejichž numerická hodnota je: B=2, H=6, ALÍF=1. Číslice 9 je v Bahá’í Spisech svatým číslem, které odkazuje přímo
k Bahá´u´lláhovi. V Nejsvětější knize (Kitáb-i-Aqdas) čteme: „Toto je ukryté poznání, které se nikdy nezmění, neboť začíná devítkou“ (§ 29). Shogi Effendi v Lights of Guidance uvádí, že číslo 9 je pro Bahá’í posvátné ze dvou důvodů:
1. mezi číslicemi je to symbolem dokonalosti (numerologické hledisko).
2. je rovno součtu písmen Největšího Jména dle abdžadu (náboženské hledisko).
Číst dál: Výklad některých mystických významů ukrytých v Největším Jménu
Bahá’í v Praze Prosinec/2012
Vyšlo nové číslo kalendáře Bahá’í v Praze. V novém čísle naleznete:
‘Abdu’l-Baháovy cesty na Západ - kniha Brilantní důkaz, Odjezd do Evropy, Oslava Svatého dne Narození Bahá’u’lláha, Historie Bahá’í Víry v ČR, Oblastní konvent, Výklad některých mystických významů ukrytých v Největším Jménu
www.praha.bahai.cz
