
Přesně před 90 lety 22. dubna 1936 druhý československý prezident Edvard Beneš poprvé ve své nové funkci prezidenta republiky přijal na Pražském hradě významnou americkou Bahá’í1 novinářku a esperantistku Marthu Root2. Jednalo se o poslední z několika setkání Edvarda Beneše s Marthou Root, jenž s ní byl v kontaktu už od její návštěvy Prahy na jaře 1927, kdy ji jako ministr zahraničí přijal v Černínském paláci, a od té doby se s ní sešel ještě několikrát. Dne 20. března 1928 a 4. července 1932 udělil této žurnalistce šířící myšlenky humanismu a světového míru audienci také první čs. prezident Tomáš Garrigue Masaryk.3 Oba prezidenti na těchto audiencích pronesli památné výroky o velkém významu Bahá’í učení pro budování mírového světa.
Edvard Beneš a Martha Root na svém setkání hovořili o míru, o cestách k němu vedoucích i o moderních Bahá’í mírových a duchovních zásadách pro náš svět, jejichž další šíření prezident Beneš doporučoval. Prezident tehdy doslova uvedl: „Bahá’í učení je jedním z velkých nástrojů pro konečné vítězství ducha a humanity.“ Podle prezidentova názoru byl mír před 90 lety „v nebezpečí proto, že se nedostávalo ducha“ a že právě v té době existoval „strašlivě tvrdý boj mezi duchovními a materiálními silami.“ Prezident však vyjádřil přesvědčení, že „duch nakonec zvítězí“.
Prezident se v souvislosti s tímto tématem vyjádřil následovně: „Bahá’í učení je jednou z duchovních sil nyní naprosto nezbytných k tomu, aby duch zaujal první místo v této bitvě proti materiálním silám.“ Prezidentova slova dnes zní dokonce ještě naléhavěji než takřka před stoletím, protože i nyní je mír ohrožen. Následující nadčasová slova, která prezident Beneš při oné audienci vyslovil, by si měli vzít k srdci všichni lidé, ale především pak ti, kdož mají ve společnosti velký vliv: „Mír je dílem lidí, stejně jako válka je dílem lidí. Jsem toho názoru, že vládní činitelé jsou vždy zodpovědní za války. Zodpovědní lidé mohou v určitém počtu rozpoutat války anebo přinést mír.“
Slečna Root napsala o uvedené audienci článek4, z něhož pocházejí výše zmiňované prezidentovy citáty. Navíc se v něm pochvalně vyjádřila o osobě prezidenta Beneše i o morálně zdravé atmosféře tehdejšího Československa, v němž dohromady strávila asi necelý rok.
Je zajímavé, že oba prezidenti udělili slečně Root svou audienci v době největších Bahá’í svátků – prezident Masaryk v roce 1928 na Bahá’í Nový rok, a prezident Beneš o největším Bahá’í svátku – Ridvánu, při kterém si Bahá’í věřící připomínají vyhlášení duchovního poslání zakladatele Bahá’í víry Bahá’u’lláha dne 22. dubna 1863, jenž při něm oznámil, že právě nastal dlouho očekávaný úsvit věku míru a že se Bahá’í učení nesmí šířit za použití násilí.






