Jednou, když byl ‘Abdu’l-Bahá ve Washingtonu, D.C., pozval Svého přítele, Američana černé barvy pleti, pana Gregoryho, do domu vysokého státního úředníka, který právě pořádal na ‘Abdu’l-Baháovu počest slavnostní oběd.
Pan Gregory byl překvapený, protože nebyl na slavnostní oběd pozván a v té době nebylo v americké společnosti zvykem, aby lidé bílé barvy pleti obědvali společně u jednoho stolu s mužem černé barvy pleti. Ale cítil, že musí jít, když ho Mistr pozval.
Setkání trvalo asi hodinu. ‘Abdu’l-Bahá byl jako vždy velice milý a laskavý. Mluvili spolu o spoustě věcí. Najednou se ve dveřích objevil sluha a oznámil: „Právě se podává oběd.“
‘Abdu’l-Bahá se rychle zvedl ze židle a zamířil do jídelny. Pan Gregory byl zmatený, nevěděl, jestli má na ‘Abdu’l-Baháa počkat anebo jestli má odejít.
‘Abdu’l-Bahá šel směrem k jídelnímu stolu, zničehonic se zastavil a řekl hodně nahlas anglicky: „Kde je můj přítel, pan Gregory? Můj přítel, pan Gregory musí obědvat se mnou.“
Nedalo se nic dělat, sluha se vydal hledat pana Gregoryho. Mezitím ‘Abdu’l-Bahá začal posunovat všechny ty příbory a skleničky, aby vedle Sebe u stolu udělal místo pro Svého přítele.
A tak se stalo, že pan Gregory obědval na čestném místě vedle ‘Abdu’l-Baháa. ‘Abdu’l-Bahá při obědě bavil všechny hosty takovým způsobem, že Jeho slova byla pro každého z nich zdrojem radosti. Všichni tak alespoň na chvíli zapomněli na něco tak hloupého jako je nemít rád nějakého člověka jenom proto, že má jinou barvu pleti.
#bahai #audiokniha
