Se symbolem Největšího Jména se můžeme nejčastěji setkat ve dvou základních grafických podobách. První z nich vytvořil sám Abdu´l-Bahá a zdobí většinu Bahá’í přívěsků či prstenů. Další častá kaligrafická podoba Největšího Jména pochází od Miškína Qalama (invokace Já Bahá´u´l-Abhá, viz dále).
Největší jméno ve ztvárnění Abdu´l-Baháa tvoří dvě písmena: arabské písmeno
B a H. Tři písmena B se nacházejí v horizontální poloze nad sebou, přičemž svrchní a spodní písmeno B na obou koncích zdobí čtyři písmena H (vypadají jako lístečky). Čtvrté písmeno B vertikálně protíná tři horizontální roviny tvořené již zmíněnými třemi písmeny B. Obě strany symbolu zdobí dvě pěticípé hvězdy.
Pro pochopení alespoň některých z nekonečných tajemství ukrytých v symbolu Bahá´u´lláhova jména se musíme zmínit o numerologii a tzv. systému abdžad. „Již od časů starých féničanů abeceda nesloužila jen jako písmo, ale každé písmeno zastupovalo i určitou číselnou hodnotu. Písmen se tedy používalo i jako číslic.
V semitských jazycích se tento systém uchoval a byl v duchovní literatuře běžný až do dob Bahá´u´lláha.“ (Bahá’í zpravodaj, str. 9)
Numerická hodnota Největšího Jména je rovna číslici 9. Je to součet hodnot tří arabských písmen, které Největší Jméno tvoří (v semitských jazycích se graficky nezaznamenávají krátké samohlásky, v našem případě krátké A). Jedná se o písmena: B, H a ALÍF (dlouhé Á), jejichž numerická hodnota je: B=2, H=6, ALÍF=1. Číslice 9 je v Bahá’í Spisech svatým číslem, které odkazuje přímo
k Bahá´u´lláhovi. V Nejsvětější knize (Kitáb-i-Aqdas) čteme: „Toto je ukryté poznání, které se nikdy nezmění, neboť začíná devítkou“ (§ 29). Shogi Effendi v Lights of Guidance uvádí, že číslo 9 je pro Bahá’í posvátné ze dvou důvodů:
1. mezi číslicemi je to symbolem dokonalosti (numerologické hledisko).
2. je rovno součtu písmen Největšího Jména dle abdžadu (náboženské hledisko).
Abdu´l-Bahá ve svém spise Má´edeje Asmání hovoří o významu Největšího Jména takto:
1. Písmena B na vnějších horizontálních rovinách představují dvě úrovně – úroveň viditelného a neviditelného (ghajb a šahád).
2. Čtyři písmena H představují čtyři pilíře Boží jednoty (arabsky „lá´illáha illá Alláh“ –není jiného boha kromě Boha), tvořené čtyřmi částmi, z nichž každá je symbolem jedné Božské skutečnosti.
3. Numerická hodnota písmene H=5. Toto písmeno symbolizuje Boží Identitu (huwijjat) a Podstatu (haqiqat), která se odráží v čísle 5. Je to stejná numerická hodnota, jakou má jméno Báb (2+1+2=5).
4. Násobíme-li devítku (BAHÁ) pětkou (BÁB), dosta-neme číslo 45, rovnající se numerické hodnotě jména ADAM (arabsky psáno ADM, A=1, D=4, M=40). Stejně tak sčítáním komponentů devítky (BAHÁ) dostaneme opět číslo 45 (1+2=3, 3+3=6, 6+4=10, 10+5=15, 15+6=21, 21+7=28, 28+8=36, 36+9=45).
5. Sčítáním komponentů pětky (BÁB) nám vyjde číslo 15 (1+2=3, 3+3=6, 6+4=10, 10+5=15). Toto číslo se rovná numerické hodnotě jména EVA (arabsky psáno HWA, H=8, W=6, A=1). Adam a Eva jsou symbolem aktivní a pasivní podstaty, které daly vzniknout lidskému rodu. Podobně spojením podstaty Bába a Bahá´u´lláha se zrodilo Bahá’í náboženství a nové lidské pokolení , tj. jejich pomyslné duchovní potomstvo.
6. Tři stupně písmena B představují od shora dolů tři světy – svět Boha (Haqq), svět Projevu (Amr) a svět lidský (chalq). Prostřední B (svět Projevu) je prostředníkem mezi dvěma krajními světy.
7. Vertikální B, které protíná tři horizontální B, je „pravým B“, univerzální a absolutní Podstatou, která
v sobě zahrnuje všechny tři světy.
8. Dvě pěticípé hvězdy představují Bahá´u´lláha
a Bába. Pět cípů symbolizuje lidský chrám (ruce, nohy
a hlavu).
9. Hvězdu tvoří pět linek dělících hvězdu na šest plošek. Vzájemným součtem 5+6 nám vyjde číslo 11, což je numerická hodnota slova HUWA (arabsky psáno HWA: H=5, W=6, A=1). Slovo HUWA znamená česky ON a odkazuje k Podstatě Boha. Tato hvězda se rovněž nazývá Chrám jednoty a symbolizuje Dokonalého člověka, jakým je Projev Boží.
V Písmech Bahá´u´lláha můžeme nalézt k jednotlivým písmenům Největšího Jména vysvětlení, které uvádí, že z písmene B se vynořil Největší oceán (tj. Jeho Zjevení), zatímco z písmene H se objevila Nejčistší Podstata.
Zajímavé je, že výše znázorněný symbol Největšího Jména je tvořen pouze písmeny B a H, přičemž Á (alíf) jako po-slední písmeno slova BAHÁ chybí. Symbolický význam této skutečnosti nalezneme např. ve Skrytých slovech (perská část, č. 77): „Nato přispěchala Nebeská panna, nezahalená a zářící ze svého mystického příbytku a zeptala se na jejich jména a všechna jí byla řečena kromě jednoho. Na její naléhání bylo proneseno první písmeno jména, načež všichni obyvatelé nebeských komnat přispěchali ze svých příbytků slávy. A zatímco bylo proneseno druhé písmeno, padli do jednoho do prachu na tvář. V tu chvíli se z nitra svatostánku ozval hlas: „Jen potud a ne dále“. Vpravdě dosvědčujeme to, čeho se dopustili a ještě činí.“
Jméno, o kterém se zde hovoří, je Největší Jméno (BAHÁ). Když jeho Zjevení dosáhlo svého druhé stupně (po písmenu B bylo zjeveno písmeno H), stalo se, že „…obyvatelé nebeských komnat…padli do jednoho do prachu na tvář“, a proto nemohlo toto Zjevení dosáhnout svého vrcholu
(v podobě posledního písmene Á). Vzhledem k omeze-nému lidskému chápání nemohlo být Největší Jméno zjeveno úplně. Patrně proto se Bahá´u´lláh v některých Spisech podepisuje pouze prvními dvěma písmeny Svého Jména, BH (např. v Knize jistoty, Kitáb-i-Iqán stojí na konci: „Zjeveno Bá a Há“).
/4.část/
